V dávných časech, kdy lidé uměli mluvit se zvířaty a slyšeli šepot rostlin, rozuměli původním příběhům zapsaným ve hvězdách. Věděli, že přežití člověka závisí na jeho živém spo­jení s rodinou, kmenem, zvířaty a rostlinami, se Sluncem, Měsícem i ohněm. Čerokíjové, známí také jako Ústřední ne­bo První lid, uchovávají složité předivo bájí o vztahu lidí a přírody. Zkazky předávané z generace na generaci mají ob­zvláštní význam právě nyní, kdy matka Země úpí pod tíhou nekontrolovaného „pokroku". Poznání, že v univerzálním koloběhu života jsme všichni spřízněni, nám otevírá možnost komunikovat se všemi bytostmi a obnovuje v nás přirozený pocit sounáležitosti a odpovědnosti. Budeme-li pozorně na­slouchat zkazkám o starých čerokíjských obyčejích, porozu­míme ztracené sociální a spirituální tradici, která nám může zajistit vzkvétající budoucnost.

J. T.Garrett, vysokoškolsky vzdělaný pedagog a magistr far­macie z Východního svazu Cerokíjů a spoluautor knihy o čerokíjském léčení, se s nadšením věnuje šíření Staré moudros­ti svých předků. Už jako malý chlapec se zajímal o indiánský šamanizmus a pozorně naslouchal, když jeho dědeček a jiní kmenoví medicinmani vyprávěli původní čerokíjské příběhy a doprovázeli je zpěvem a bubnováním. Ze zkazek o Slunci (Nu Dah), babičce Luně či Malém orlovi vychází soubor ak­tivních meditací, jejichž cílem je obnovit spojení s přírodní inteligencí, která je naším dědictvím.