V nichž neodolatelným a jedinečným způsobem popisuje strasti a slasti všedního života. Jeho postřehům, glosám a bonmotům se nelze nesmát a v Kishonových povídkách je jich bezpočet.
V této nové knížce obrátil Kishon svůj satirický pohled k modernímu umění, především malířství a sochařství. A nevyjadřuje se o něm jako sváteční návštěvník galerií, ale jako vzdělaný kunsthistorik, který má o umění dost jasno. Zřetelně rozeznává skutečné umění od nejrůznějších imitací, bezobsažných mystifikací a pseudouměleckých patvarů a bezostyšně si z nich střílí, stejně tak jako z výtvarný kritiků. Text doprovází řada reprodukcí zmiňovaných děl.