Helénismus je významná etapa starověkých dějin 2, poloviny 4.- 1. století př. n. 1. Pod makedonskou hegemonií překračuje tehdy řecká kultura hranice řeckých států a díky expanzím Alexandra Velikého proniká do rozsáhlých oblastí Předního východu a Středomoří. V nových společenských podmínkách helénistických říší Seleukovců, Ptolemaiovců a Antigonovců se z prolnutí řeckých a místních, zejména orientálních tradic rodí nový svět vědy a umění, který se ve finále přelévá do římské sféry. Pergamsky oltar. Laokoon. Nike ze Samothráky, Afrodíté z Mélu či pompejské malby, knihovna v Alexandrii, proslulá alexandrijská škola a řada dalších pojmů kulturní historie charakterizují nejlépe epochu helénismu. Přední český historik Pavel Oliva uzavírá touto publikací svou trilogii o dějinách a kultuře antického Řecka: Zrození řecké civilizace, Kolébka demokracie, Svět helénismu.